Iberodorcadion Projet

Dorcadion, Cerambycidae, Coleoptera

mtflenet said on Friday, 15. October 2010 @ 13:37


Cerambycidae

  

  • CYPRUS   (May 26 - June 2, 2004)

pass 52 km E Horramabad

On our way to the south, down the Zagros Mountains, we made a number of short stops (Nagade, Saqqez, Divandarre, Horramabad, and Askaran) in mainly higher altitudes and concentrated ourselves on searching for Pedestredorcadion. Pedestredorcadion hellmanni and Pedestredorcadion scabricolle were the most frequently recorded species. In addition we also found Pedestredorcadion laeve (Faldermann) and Pedestredorcadion cingulatum (Ganglbauer), a species endemic to Iran.

mtflenet said on Friday, 15. October 2010 @ 13:38

Weather was really not ideal during this weekend - cold wind, showers, sunshine limited only - but Palava hills are beautiful always and under all circumstances. Steppes and meadows were covered by irises, pheasant's eyes (Adonis vernalis) and other spring flowers. I saw lot of my six-leggy darlings, steppe long-horn beetles from Dorcadion genus,

 

 

 it's name I am using as the geo-nickname. We started the cache hunt in Mikulov, our route led us over Turold and Stolova hora. This trail offers bunch of magnificent panoramic vistas. Cache coordinates reached without problems and after some fuzzy running around we were successful. Thanx for a great experience!

Dorcadion & Hanka, Eva, Jarka

[This entry was edited by Dorcadion on Tuesday, April 27, 2004 at 9:29:22 AM.]

http://www.geocaching.cz/Fotky.aspx?mon=2004_04&lng=1

Par Arqcerambyx Publié dans : explonature 
mtflenet said on Friday, 15. October 2010 @ 13:39


Cíl další výpravy byl již předem domluvený. Měl jím být kousek příhraniční cesty u rakouských hranic za obcí Sedlec na jižní Moravě. Zde se nachází přírodní památka Skalky. Místo je zajímavé výskytem teplomilné flóry na litavských vápencích. Vzácná flóra samo sebou láká vzácný hmyz. Ten nás zajímal především. Když podotýkám nás, myslím tím mně a Aleše, který přislíbil svou účast na této již ryze jarní výpravičce. Ihned měl několik dalších tipů, které místa navštívit v okolí a po cestě. Jelikož se lokalita nachází v chráněné krajinné oblasti Pálava, nabízela se spousta dalších lokalit v okolí, které by stálo za to navštívit. Chtěli jsme se ale v prvé řadě soustředit na poznání kousku přírody, který jsme doposud neměli tu čest navštívit. Vyjeli jsme samozřejmě ráno, abychom dorazili na lokalitu v době, kdy se bude příroda teprve probouzet. Předpověď počasí byla více než příznivá. Slibované slunečno a teplo s vymetenou oblohou se potvrdilo. Do kouzelného kousku přírody jsme dorazili v pohodě a cestou se nijak nezdržovali. Přivítalo nás předpovídané horko s pražícím sluníček hned z rána. Trošinku nás zamrzel silněji pofukující větřík. Vyrazili jsme ale směle na průzkum.

 

  

 

 

 

 

Šli jsme po písčité cestě a pozorovali probouzející se hmyzí společenstva. Na písčité cestě jsme nemohli nepřehlédnout velkou populaci hrabalek, kde si v písku samičky zhotovovaly hnízda. Ve větru se honilo spoustu motýlů. Zejména pak naše dva druhy otakárkovitých. Otakárek fenyklový a Otakárek ovocný. Z brouků nás nejdříve začal zajímat svižník zvrhlý Cicindela hybrida. Ten je vázán na suchá písčitá stanoviště a zde má vhodné podmínky k vývoji. Svižníci byli trochu ve výhodě a využívali foukajícího větru k prodloužení svého krátkého letu. Těmito skoky s krátkým letem dokáží utéci svým potencionálním nepřátelům. Jejich ostražitost mi znemožňovala vyfocení tohoto plachého druhu, který je za svitu poledního slunce velice aktivní. Dokáží vás zpozorovat několik metrů před váma a rychle uletět. Tak se stávají pro běžné nesoustředěné pozorovatele takřka neviditelnými. Stejné je to i s dalším druhem svižníka, kterého jsme tu ve větším počtu  pozorovali. Byl jím svižník polní Cicindela campestris (foto 12 -15). Toho lze zastihnout na otevřených stanovištích, polních i lesních cestách či vřesovištích.

Tady jsme jej zahlédli spíše na cestě s hlinitým a tvrdším podkladem. Byl o trochu méně ostražitý než předchozí druh. Zejména pak zamilované páry, které by se nechali vzít i do ruky, jen aby nemuseli přerušit své vášnivé hrátky. Další druh svižníka jsme na místě nezjistili, i když to bylo naším původním cílem. To nám však náladu nepokazilo. Přes cestu jsme viděli pobíhat spoustu dalších zajímavých druhů. Kupříkladu jednoho z našich největších rýhonosců Cleonis pigra (foto 1,2). Dalším známým obyvatelem písčité cesty byl hojný potemník písečný Opatrum sabulosum (foto 3 - 5), kterého se mi podařilo vyfotit nezabláceného, jak často bývá. Tudíž jsem si ušetřil určování a bádání nad fotkou, s otázkou co že je to za druh. Slunečné počasí vyhnalo na cestu i dorcadiony. Ti patří mezi první jarní nedočkavce mezi tesaříky. Často zde bylo možné spatřit zejména kozlíčka písečného Dorcadion pedestre (foto 6,7), ale zahlédli jsme i kozlíčka hnědého Dorcadion fulvum (foto 8). Dokonce nás překvapil i nález střevlíka měděnéhoCarabus cancellatus (foto 9,10), vyhřívajícího se na polní cestě. Pak přede mnou přes cestu přeběhla majka Meloe scabriusculus, táhnoucí si svůj obrovský zadeček. Příjemným překvapením bylo i objevení chroustka hedvábnéhoMaladera holosericea (foto 11) lezoucího po cestě. Po několika hodinách procházejíc tuhle stepní lokalitu, kdy nám slunce pražilo celou dobu za krk, jsme se rozhodli změnit místo působení.

in

Michal Holomcik

http://coleoptera.ic.cz/index.htm

Galerie Video

VIDEO  D. pedestre

 

Par Arqcerambyx Publié dans : explonature
mtflenet said on Friday, 15. October 2010 @ 14:03

 

 Másnap nekiláthattunk a virágzó hegyoldalt átkutatni.

 

Ez a tetszetős Pygoptosia sp. nevű cincér sajnos csak egy példányban került elő.

 

De már itt is lelhetünk bogarakat, mint ezt a hatalmas testű cincért, a Semnosia imperatrix-ot, melynek testhossza nemritkán 4,5 cm! Tápnövénye, a Ferula hermonis bőven tenyészik még itt.

anonymous said on Friday, 15. October 2010 @ 19:13

Syria 2005

http://buprestidae.blogspot.com/2006/11/syria-2005.html

Persze az eredmények feledtetni tudják a fájdalmakat: Dorcadion libanoticum.